Seznamování koček

Máte doma kočku a chcete jí pořídit kamaráda? Bojíte se seznamování? Nevíte jak nejlépe postupovat? Každý, kdo už doma kočku má a chce si pořídit druhou, řeší problém, jak kočky nejlépe seznámit. V následujícím článku popisuji svoje zkušenosti se seznamováním koček.

Míca u nás byla od kotěte. Našla jsem ji v lese 5.listopadu 2014 a 2. listopadu 2015 jsem přinesla z práce kotě (Flíčka), které se potulovalo u skladu. Kočička byla vychrtlá, měla nemocná očka a kožich plný blech, svrab v uších. Okamžitě šla do karantény. Každý může zajistit prostor pro příchozí kočku ať už v koupelně, na chodbě nebo jinde v bytě. Unás to byl pokoj, který používáme k sušení prádla. Spousta majitelů koček karanténu nedodržuje a riskuje tím zdraví svých koček i nově příchozí. Minimální karanténa by měla trvat 10 - 14 dní. Je vhodné si k nové kočce brát jiný oděv a určitě dodržovat základy hygieny. Domácí kočky by neměly přijít do styku s ničím, s čím do styku přišla nová kočka (miska, hračky atd). Nejprve je nutné nově příchozí kočku nechat prohlédnout veterinárním doktorem, podle stavu ji odčervit a odblešit. Velmi vhodné je nechat kočku otestovat na FIV a FeLV, pokud má přijít do kontaktu s dalšími kočkami. Karanténa není důležitá jen ze zdravotního hlediska, ale taky, aby si kočka na nového majitele a na nové prostředí zvykla.

Flíček v karanténě

Karanténa a co pak?
  Už v karanténě Míca věděla, že je tu "vetřelec". Dokonce na nás - lidské členy domácnosti - syčela a vrčela. Po testech, které vyšly negativní a po zaléčení svrabu a zánětu spojivek, nastal den D. Sebrala jsem všechnu odvahu a kotě v přepravce přenesla do místnosti s Mícou a přepravku otevřela. Kotě neohroženě vyšlo z přepravky a začalo zkoumat nový prostor. To bylo komentovaní... Kotě se rychle rozkoukalo a syčící a prskající kočky si nevšímalo. Míca nocovala na skříni a nechtěla ani žrát ani pít. Druhý den se uvolila a šla se najíst. Neustále kotě pozorovala a když se náhodou přiblížilo, tak ho lepla po hlavě packou, zasyčela a odešla na skříň :D Přesně 10 dní trvalo, než si začaly hrát. Sem tam ještě kotě dostalo po kebuli, ale nevypadlo, že by to bylo něco, co jí extra vadí. Do jejich šarvátek jsme se nikdy nemíchali. Jen když Míca přeháněla hru, tak jsem ji oslovila jménem a ona hru zklidnila. Rozhodně není vhodné do seznamování koček výrazně zasahovat, nutit je být vedle sebe atd. Spíše to nechat na nich a ze začátku dávat pozor, aby měly kočky od sebe klid. Třeba kotě pouze pouštět na pár hodin denně, aby si postupně zvykly a dospělá kočka měla i svůj klid. Po těch 10 dnech jsme už kotě nechali stále s námi. V těchto dnech to bude rok od toho, co se seznamovaly. A jak to vypadá? Spí spolu, dělají si navzájem kočistu (čti: olizují se), hrají si a obě vypadají jako nejspokojenější kočky na světě.

Míca a Flíček se vyhřívají na sluníčku 

Stejným způsobem jsme seznamovali naše dvě kočky s Ori (nalezenec, který nakonec našel domov u rodičů manžela). Letos jsme se ujali malé 5ti týdenní Čupakabry :) a seznamování probíhalo trochu jinak. V karanténě byla týden, protože trpěla průjmem z kotěčího mléka a čekali jsme na testy FIV a FeLV. Míca čím je starší tím hůře nese všechny změny. Včetně příchodu nového člena smečky. Pořád na všechny a všechno syčela, když jsme přinesli kotě v přepravce, tak byla vyloženě zlá a "fackovala" přepravku. Jelikož byla malá fakt prťavá (vážila jen 450g), bála jsme se, že by jí mohla ublížit, takže jsem nejdřív pouštěla koťátko do bytu samotné a kočky jsem pouštěla do karantény (karanténa musí být řádně uklizená a co lze tak vydezinfikovat/vyprat). Postupně jsem ke kotěti začala pouštět Flíčka, ten je hodnější a má klidnější povahu. Zvykly si na sebe rychle. Po asi týdnu jsem kotě nechala v přepravce a Mícu pustila do místnosti. Ta syčela a vrčela...takhle jsem to dělala dokud nepřestala tolik vyvádět. Pak jsem kotě vypustila ven a celou situaci sledovala. Kotě už bylo větší, párkrát schytalo nějakou tu facku, ale to je normální. Ze začátku jsem je nechávala spolu jen chvíli, pár minut a společně strávený čas postupně prodlužovala. Asi po 14ti dnech jsem je už nemusela hlídat a mohla je nechat společně. Na noc a když jsem šla do práce jsem je ještě oddělovala.

 Dvě koťata nebo jedno? 
Po zkušenosti s Mícou, jak byla jako jedináček zlobivá a neunavitelná, jsem pro to, aby si lidé do bytu pořizovali vždy dvě koťata. Na Míci bylo vidět, že se nudí a to jsme se jí nevěnovali málo a bydlela se dvěma psy. Nudila se a i po kastraci čůrala do postele a různě po bytě. S příchodem kotěte vše zmizelo. Flíček byl naopak nejhodnější kotě. S Mícou se vyřádily a pak se přišla jen mazlit a tulit k nám. Ono dvě koťata nadělají méně škody a starostí, než jedno.

Jednodenní kuřata

 Proč krmit jednodenními kuřaty? Jaké benefity to pro kočky má? Je to vhodné krmení? Na tyto otázky se pokusím odpovědět v následujícím článku.

  Krmení jednodenními kuřaty se již blíží tzv. prey modelu. To znamená, že naše šelmy domácí jsou krmeny tím, čím by se živily ve volné přírodě, tedy celými zvířaty. Rostlinná složka je zastoupena pouze v podobě natráveného obsahu žaludku zkrmovaných zvířat.

Jak jsem se dostala ke krmení jednodenních kuřat?
  Kdysi dávno jsem se zajímala o sokolnictví a znala několik sokolníků, kteří těmito kuřátky krmili své dravce. Pak jsem na internetu viděla, že jsou nabízeny v e-shopu s masem a pár jsme jich dostala na zkoušku od sestry mého muže. Zkusila jsem je dát kočce, která tehdy jakékoli syrové maso odmítala. Míca to zblajzla jak malinu. S příchodem druhé kočky jsem se začala více zajímat o krmení syrovým masem a našla jsem několik diskuzí, kde byly zmiňovány právě jednodenní kuřátka. Zaujalo mě to, protože jsem hledala které maso je pro kočky nejvhodnější a krmení celými zvířaty mi přijde nejpřirozenější.

Předávkování vit. A
  Protože kuřátka obsahují i žloutek, který jim má sloužit první dny jako zdroj energie, měla jsem obavu z předávkování vit. A. Vajíčko se doporučuje krmit jednou týdně, ale já chtěla kuřátky krmit častěji. Tak jsem hledala, ptala se a nikdo mi nebyl schopen dát jasnou odpověď, jak často můžu kuřátka podávat. Proto jsem napsala panu doktorovi Štouračovi a zde je jeho odpověď:

V dotazu jsem uvedla, že ráno dostanou kuřátko, v poledne a odpoledne svalovinu (všeho druhu)/srdce/masinou kost a večer opět kuřátko.

Dobrý den,
jednodenní kuřata jsou často mylně považována z nutričního hlediska za ekvivalent vejce. Vývoj zárodku a následné líhnutí dramaticky mění nutriční a biochemické složení žloutku a bílku. 
I tak lze jednodenní kuřata považovat za vhodnou složku diety. Neměla by však, podle mého soudu, tvořit jedinou složku diety. Myslím, že skladbu, kterou uvádíte ve Vašem chovu, lze považovat za vhodnou. Z předávkování vit A se bát nemusíte. Spíše bych doporučoval přidat kalcium, buď ve formě kuřecích krků a nebo doplňku, např. Biomin H.  

Takže s klidným srdcem můžu dopřát svým kočkám potravu, která je velmi blízká tomu, co by si ulovily - tj. drobné ptáky. Někomu může vadit krmení celými zvířaty, ale je třeba si uvědomit, že každý kus masa bylo kdysi zvíře. Kuřátka u nás čičinám chutnají víc, než jakékoli jiné maso.

Jednodenní kuřata

Kde se dají kuřata sehnat?
  Jednak na internetu v obchodě s masem pro psy. Nebo přímo v líhni. Tyto kuřátka jsou vlastně kohoutci, kteří se po líhnutí vyřadí z chovu. Slepičky jsou dále chovány jako nosnice.

A čím jsou kuřátka tak zajímavá? Obsahují peří, svalovinu, vnitřnosti i kosti a chrupavky - vše co masožravec potřebuje.

Kastrace - jediný lék na množení koček

Co je to množení koček? 
Množením rozumíme jakýkoli odchov koťat, který je pouze za účelem výdělku (množení koček bez PP) nebo ze sobeckosti ("Chceme si užít koťátka") či z nezodpovědnosti (nekastrovaná venkovní kočka).

Proč je množení špatné? 
Pokud se bavíme o množení koček za účelem vydělat peníze, tak v tomto případě jsou kočky často chovány ve špatných podmínkách, koťatům není poskytována dostatečná péče (krmení, veterinární péče, socializace), "chovný pár" většinou není testován na přenosné a genetické nemoci. Koťata často končí v domácnostech, kde se o ně nejsou schopni postarat, na ulici nebo v útulku. Dohledat chovatele je prakticky nemožné.

Další případ je množení u běžných majitelů koček, kteří tvrdí, že kočka musí mít koťata z x různých důvodů. Nebo chtějí, aby si děti užily koťátek atd. Tady se většinou majitelé snaží najít koťátkům nový domov, ovšem většinou prostě kotě dají prvnímu, kdo si o ně řekne. O osud kotěte se dál nezajímají, ani o to, kolik koťat mají jejich "milované" koťátka.

 Flíčka jsme našli podvyživeného se zánětem v oku a strašným svrabem v uších. Veterinář nám řekl, že to bylo za pět minut dvanáct, sama by venku nepřežila...

Poslední případ množení jsou volně pohybující se domácí, polodivoké kočky většinou na vesnicích. Tady se o osud koťat nikdo nestará. Proto, zpravidla na podzim, se útulky plní koťaty, které jsou nemocné, prochladlé a podvyživené. Nebo když je kočka vrhne někde na dosah člověka jsou často utopená, udušená v pytlích nebo jinak "humánně" zlikvidována.

Z koťat, kterým se podaří dosáhnout dospělosti, se znovu stávají "továrny" na další koťata a tak to jde do nekonečna. Řeknete si...co je špatného na koťatech? No na nich ani chlup, spíše na jejich osudu, který vetšinou končí bez pomoci člověka nešťastně. A to je hlavní důvod, proč je množení koček špatně.

Dobře, ale co s tím?

Jak zabránit, aby umírala koťata na nemoci, pod koly aut, opuštěná, hladová...? Nejde zachránit všechny, útulky už tak praskají ve švech, běžný smrtelník může dát domov jednomu, dvěma, třem takovým koťátkům, ale co zbytek? Jediný způsob, jak tohle vyřešit, je tomu předcházet.  Nechte vykastrovat svou kočku nebo kocourka. I vy můžete pomoct vyřešit tento problém. Finančně se kastrace pohybuje od 500 Kč. To do svého domácího mazlíčka může investovat každý a doslova tím zachráníte desítky životů. Doporučuji podívat se na stránku https://kastruj.cz/

Já nechávám vykastrovat i domácí kočky, které nechodí ven, abych zabránila nežádoucímu mrouskání, které kočky stresuje a vysiluje. Opakované mrouskání může způsobit kočce vážné zdravotní problémy.

 Zde přikládám na ukázku pár letáků a informací ke kastraci.